← zpět na Dolní Břežany v médiích
První dáma vítala prvňáčky
6. září 2007, Náš Region
DOLNÍ BŘEŽANY – Na letošní první školní den prvňáci ani jejich rodiče v Základní škole v Dolních Břežanech asi nezapomenou. Zahájit školní rok a přivítat děti v prvních třídách je přijela První dáma České republiky, paní Livia Klausová. Děti paní Klausovou přivítaly pěknou kytičkou a zazpívali písničku. Krátce ji uvítala ředitelka školy Ing. Iva Fischerová a starosta obce Ing. Věslav Michalik. Pak paní Klausová navštívila obě první třídy zdejší školy. Novým žáčkům přichystala milé překvapení, každému z nich věnovala památník s fotografií a vlastnoručním podpisem.
Paní Livie, proč jste si vybrala pro zahájení školního roku právě školu v Dolních Břežanech?
„Pravidlem je, která škola napíše první, tak do té jedu“, usmívá se paní Klausová, „takže nevybírám, nejrychlejší byla tentokrát škola v Dolních Břežanech“.
Vidíte nějaký rozdíl mezi venkovskými a městskými školami?
„Je to velmi individuální, záleží na tom, jak se škole pan ředitel, nebo paní ředitelka věnuje. Já bych řekla, že školy, které jsou menší a dají se obsáhnout, mají určitou výhodu oproti školám obrovským, ale vždy záleží na tom, jaký je v ní ředitel a učitelé“.
Jak se Vám líbí v Dolních Břežanech?
„Líbí se mi zde velmi, už jsem slyšela, co se zde všechno chystá, mají velké plány a to je dobře, protože když chce člověk něco dokázat, tak se velké plány dělat musí. Takže přeji, ať se jim to podaří“.
Kdybyste si mohla znovu zvolit, čím byste chtěla být?
„Já jsem chtěla být paní učitelkou“, ale to už znáte, směje se paní Livia, „mám ráda děti. Volbu mého povolání ovlivnil můj pan profesor na střední škole. Říkal mi, ty se učíš jazyky, školy budou pořád, ale do zahraničí se dostaneš, když budeš studovat něco jiného. (Livia Klausová vystudovala Katedru zahraničního obchodu na VŠE, pozn. red.) Děti mne baví pořád a k učitelům a učitelkám mám dobrý vztah, protože je důležité, jaké učitele ve škole máte a co Vás za tu řadu let, kterou strávíte ve škole, naučí. Myslím tím nejen vědomostně, ale do života“.
